Víte, co má společného příroda, detektivky a pomeranče? Tyhle tři věci v Norsku symbolizují jedinou věc. Přichází Velikonoce neboli Påske. Proč zrovna tahle kombinace?

Na Velikonoce do přírody

Není to nic překvapivého, vzhledem k norskému životnímu stylu, že jsou s Velikonoci spjaty hlavně túry do přírody. Ať už na běžkách (přeci jen je to jedna z posledních možností užít si sníh) nebo pěšky. Vyráží se do hor, mnoho Norů se na těch několik dní přestěhuje na své chaty, nebo si nějakou alespoň pronajme. Tady se i v dnešní době často stále udržuje odstup od všech moderních lákadel. Standardem bývá suchý záchod umístěný mimo chatu, někdo nemá ani zavedenou vodu nebo elektřinu. Cílem je prostě užít si pobyt venku. Topí se tedy v kamnech, na ranní hygienu je připravený lavor a po večerech se vytahují společenské hry a kvízy. Nesmí chybět káva, horká čokoláda a křeslo na terase, natočené ke slunci s výhledem do lesů nebo na kopce se zasněženými vršky. A čtení nebo pletení. Právě umístění chat na horách nahrává různým túrám po okolí. Tohle všechno se nazývá spojením hyttekos – přeložit by se to dalo jako užívání si na chatě, ale pak se z toho trochu vytrácí ono kouzlo, takže jako bych nic neřekla. 🙂 V dobách pandemie koronaviru se i tady museli Noři přizpůsobit vládním opatření a například zákaz pobytu na chatách mimo svoji obec bylo velmi diskutované téma.

Detektivky (Påskekrim)

Velikonoční zločin je norský fenomén, který započal v sobotu 24. března 1923, den před Květnou nedělí, deník Afterposten. Ten na své titulní stránce otiskl reklamu na nově vycházející kriminální román s názvem Bergenstoget plyndret i natt (Noční přepadení vlaku do Bergenu). Mnoho lidí to pochopilo tak, že k přepadení vlaku opravdu došlo. Reklama měla takový úspěch, že se nakonec čtení a vydávání detektivek na Velikonoce stalo tradicí. Nové detektivní romány tedy převážně vycházejí právě v tomto období. Ale nejde jen o knihy. V televizi o svátcích běží detektivní příběhy, rozhlas je vysílá na pokračování a zločin, který teprve čeká na vyřešení, je i na krabicích od mléka. Jedná se o oblíbený komiks, případ vyšetřuje detektiv vlk Ulf Ulvheim. Lidé pak na stránkách výrobce mléka Tine mohou hádat, kdo je zločincem a vyhrát nějaké ceny. Obecně jsou prostě kolem Velikonoc detektivky v kurzu a vášnivě se o nich diskutuje.

Pomeranče a Kvikk Lunsj

K výletům do přírody je nezbytným vybavením pomeranč a Kvikk Lunsj. Lodě s pomeranči dříve připlouvaly k norským přístavům jen v zimě, a právě v období Velikonoc získávaly nejlepší a nejšťavnatější chuť. A i když jsou sladké pomeranče nyní dostupné během celého roku, jejich tradice jako påskeappelsinen (velikonoční pomeranč) zůstala. Nesmí tedy v batohu chybět.

Kvikk Lunsj je norská obdoba KitKatu, na který Noři nedají dopustit a běžně jej mají s sebou na túrách během celého roku. Je tvořený čtyřmi pruhy oplatky, které jsou zalité čokoládou a lze je od sebe oddělit. Na trh jej norská firma Freia uvedla v roce 1937 a v šedesátých letech začala propagovat jako čokoládovou tyčinku pro turisty a lyžaře. To byl v Norsku skvělý marketingový tah. Propojení Kvikk Lunsje a venkovních aktivit fungoval a funguje dodnes. Obal tyčinky zevnitř obsahuje pokaždé jinou turistickou nebo běžkařskou trasu, která může sloužit jako inspirace a slovy God Søndagstur! vám popřeje hezký nedělní výlet. Každý Nor sní v průměru devět tyčinek ročně, z toho tři právě v období Velikonoc.

V roce 2018 skončil spor, který se celkově táhnul bezmála 16 let. Společnost Nestlé, vlastnící značku KitKat, se snažila získat patent na tvar tyčinky. V roce 2016 sice dostala od Úřadu pro duševní vlastnictví ochrannou známku, ta ale byla později zrušena.

• 

• 

• 

Påskeferie

Stejně jako v jiných zemích jsou Velikonoce symbolem znovuzrození. Příroda se po dlouhé zimě probouzí k životu, dny se prodlužují, sníh pomalu odtává. Domovy se zbarvují dožluta, tedy barvy slunce, na které se všichni těší. Stoly a komody zdobí žluté ubrousky, svíčky, živé narcisy, figurky kuřátek a vajíčka. Také světle zelená tu má své místo, do domovů se přináší březové větvičky.

Ač si mnoho Norů bere dovolenou na celý týden, oficiálně je posledním pracovním dnem středa před Velikonoci. Mnoho podniků ale zavírá své brány podstatně dříve. Často se pracuje jen do oběda, odpolední směny jsou zkrácené nebo zrušené. I proto bývá v obchodech nezvyklý nával a Noři nakupují poslední zásoby před cestou na chatu. A nebo do zahraničí za teplem, k moři.

Od čtvrtka je už volno a všechny obchody a podniky mají zavřeno. Není tomu však ve Švédsku, a proto mnoho Norů vyráží těsně za hranice, převážně pro alkohol a tabák, který je zde podstatně levnější. Pátek bývá velmi klidným dnem, a například pro televizi je to jeden z mála dní v roce, kdy nevysílá komerční reklamy.

V sobotu je na programu rodinná večeře, kdy se podává jehněčí. Na receptu vlastně ani tolik nezáleží, jen to musí být jehněčí (Påskelam). Když už jsme u toho, stejně jako o Vánocích, kdy se ke všemu přidává přípona Jul-, mají Velikonoce všechno s příponou Påske-. Spojení, co mě asi nejvíc baví, je påskebrun – velikonoční opálení, které člověk pochytá právě díky pobytu na horách a v přírodě.

Neděle je hlavním dnem celých Velikonoc. Snídaně je opravdu bohatá, nesmí chybět vajíčka na všechny možné způsoby, ale najde se i maso nebo palačinky. Po snídani se děti vydávají na zahradu hledat sladkosti. Dříve lidé vstávali brzy, aby sledovali východ slunce a jeho „tanec“ z radosti nad vzkříšením Krista. Dnes se spíše vyráží na túry do kopců a na vrcholky hor. Také se tento den předpovídá, jaké bude léto. Pokud je neděle krásná, slunečná a teplá, bude takové i počasí v létě a léto přijde brzy. Pokud ale v noci na neděli mrzne, bude to přesně naopak.  

Pondělí je posledním volným dnem a znovu se objevuje ve městech cvrkot. Všichni se vrací domů, a tak je jedním z hlavních symbolů dopravní zácpa na silnicích u větších měst. Tedy den očisty a návratu domů je opravdu dotažen do až konce. I nu, každá doba má svojí specifickou symboliku. 🙂 A nebylo by to Norsko, aby i pro tyhle velikonoční zácpy na začátku a konci svátků nemělo speciální výraz s typickou příponou. Påsketrafikk.

Loňské Velikonoce jsme strávili v porodnici. Na magický Velký pátek jsme se sice nevydali do hor hledat poklad, ale jeden takový si hledal cestu k nám. A hodinu a půl po půlnoci, na Bílou sobotu, jsme se dočkali a celý den strávili rozjímáním nad tím malým zázrakem. Symboliku jsme si tedy dodrželi po svém a Velikonoce už pro nás asi vždycky budou ve znamení jejího narození. ♥︎

God Påske!