Čáp přiletí v dubnu

Zanechat odpověď

Tohle vlastně ani neměl být samostatný článek, ale jak jsem se rozepsala, tak se mi to pak už nechtělo mazat. Takže ty dva důležité dny asi zaznamenávám hlavně sama pro sebe. Až budu jednou přemýšlet, jak to vlastně začalo.

Bylo prvního srpna. Normální pracovní den, venku vedro a nám se pomalu, ale jistě blížila dovolená. A tak jsem si krátila čas mezi zvedáním beden a pobíháním sem a tam, tím, že jsem přemýšlela, co všechno je třeba před dovolenou zařídit. A pak mně napadlo, jak to vlastně vychází po té ženské stránce s dovolenou. Pamatuju si, že to mělo vyjít tak akorát. Hmm.. Tak prsa už mně tak týden bolí, to bude každým dnem. O pauze mi to nedalo a koukla jsem do kalendáře. Devět dní zpoždění. Hlavou mi sice problesklo těhotenství, ale to jsem se v duchu upřímně zasmála a vrátila se nohama na zem. To je přece blbost. To je tím vedrem, únavou, stresem,.. Není to první a ani poslední zpoždění. Zpátky do práce. Večer v posteli jsem začala zcela vážně přemýšlet, jak dlouho mně ty prsa vlastně bolí. Není to náhodou už víc jak týden? No, nebudu Chytrolína plašit. Někde tu mám těhotenský test pro případ nouze a protože ráno vstávám sama, tak ho vyzkouším. Pro jistotu. Celý příspěvek →

Uctívači Slunce a kávy

1 Reply

Původně jsem předpokládala, že letní shrnutí stihnu ještě než nasněží. To mi moc nevyšlo. Podzim byl letos rychlý jako jaro – tedy spíš jen pocitem. Děje se toho teď tolik neuvěřitelně neuvěřitelného! 🙂 Ale o tom to dnes není. Takže. Podzim se tu pozná vždycky snadno. Podél silnic se začnou objevovat typické tyče upozorňující na krajnici. Nebo tedy spíš slalomové tyčky (ona se jízda po silnici v zimě občas dost slalomu podobá). Letos první z nich vyrostly už 5.září. Brrr. Ono upřímně – norská zima je něco fakt magicky nádhernýho. Ale ty snídaně na terase mi chybí. A to teplo má taky něco do sebe. Nejhorší je vždycky ten přechod. Ať tak nebo tak. A možná ani ne tak ten přechod, jako ta myšlenka, že to, co bylo doteď, končí. Nicméně jen si člověk trochu zvykne, začne si zase užívat tu přítomnou nádheru.

IMG_6724
Celý příspěvek →

Jak se žije v oblacích

1 Reply

Norsko zasáhla vlna veder. Od konce dubna prakticky neprší, teploty jsou běžně mezi 24-30 stupni. Co to pro tuhle, jinak chladnou, zemi způsobilo se rozepíšu jindy. Mám potřebu se ochladit. Takže se nabízí vyprávění o tom, kterak přišla v říjnu nečekaná vánice a co všechno bylo jejím důsledkem.

Příběh začíná 24. října 2017. Večer jsme seděli u televize, sledovali film, venku tma jak v ranci a z krbu sálá příjemné teplo. Dny už jsou víc a víc chladné. Pročítám noviny a pronáším nadšeně směrem k Chytrolínovi:  „Hele, podle předpovědi bude zítra sněžit!“ Ten k tomu nepřistupuje s takovým optimismem. Sledujíc televizi lehce trhne hlavou doleva, zkontroluje okno, ve kterém ale stejně vidí maximálně svůj odraz, pohled ladně vrátí na obrazovku a povzdechne si: „Hmm… Takže zase bude chcát.“
Celý příspěvek →