Krátké informační okénko – Jak to chodí s mateřskou v Norsku?

Věc, která hodně lidí kolem nás zajímá. Srovnávání mateřské v různých státech světa neustále vyvolává diskuze a handrkování, kde to je vlastně nejlepší. Stejně jako ve všem, každému vyhovuje něco jiného. Velkou roli v tom hraje zvyk. Ono tohle porovnávání je vždycky těžký, je třeba do situace zahrnou spoustu dalších proměnných, a ne pouze přemýšlet o tom, jak aplikovat tenhle model (bez zohlednění všech dalších faktorů) do situace v jiné zemi.

Tak tedy systém norský. Vezmu to poněkud stručně, ve skutečnosti je to samozřejmě mnohem složitější. Způsob čerpání mateřské se může lišit člověk od člověka a jeho aktuální situace. Budu se proto držet nekomplikovaného modelu, který zahrnoval i nás (*aktuální k červenci 2020).

K tomu, abychom měli nárok na mateřskou (foreldrepenger), museli jsme oba splňovat tři podmínky.

1. Mít nějaký příjem 6 měsíců z posledních 10 (což nezahrnuje jen mzdu, ale i například nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti a podobně).
2. Výška příjmu musela být minimálně 49 929 norských korun za rok.
3. Bydlet v Norsku, tedy být registrován v systému státního pojištění (folketrygden). Tady si člověk nevybírá pojišťovnu, je jen jedna. Tedy pokud máte platné povolení v pobytu, automaticky spadáte do systému státního pojištění (sociálního i zdravotního).

Pokud nějakou z podmínek nesplňujete, nemáte nárok na mateřkou, ale jen na „porodné“. Tedy jednorázový příspěvek, který činí 84 720 korun za dítě. K tomu jen stačí být matkou dítěte a bydlet v Norsku, tedy být součástí folketrygden.

Mateřská se tu dělí na tři části. Část pro matku, část pro otce a pak tzv. společnou část (tu si ale ve většině případů vybírá matka). Část pro otce je nepřenositelná na matku, tedy pokud si jí otec z nějakého důvodu nechce vybrat tak propadá. Jsou i tady samozřejmě nějaké výjimky.

Můžete se rozhodnout, jakou mateřskou si vybrat. Zvolený typ pak platí pro oba rodiče. A tedy buď

• mateřskou se 100 procenty platu – tento typ zahrnuje 15 týdnů pro matku, 15 týdnů pro otce a 16 týdnů ve společné části
• mateřskou s 80 procenty platu – ta je o něco delší, zahrnuje 19 týdnů pro matku, 19 týdnů pro otce a 18 týdnů ve společné části (tu jsme si vybrali my)

V obou případech začíná část pro matku 3 týdny před termínem porodu a je povinná prvních 6 týdnů po porodu. To znamená, že během šestinedělí ji nemůže pobírat otec. Také si ji nemůžou vybírat společně. Poté si to ale každá rodina může nastavit podle svých potřeb, jak bude chtít. Na internetové stránce NAV (Ny arbeids- og velferdsforvaltningen =  úřad, spravující organizaci a financování trhu práce, dávek sociálního zabezpečení a sociální pomoci) se v tabulce zaškrtá kdy kdo chce být doma. Nejčastěji to je tak, že matka vybere svou část, pak pokračuje společnou částí a do této doby ještě zakomponuje dovolenu, tedy další 4 týdny (celkově je to 4 týdny + 1 den). Za tyto týdny ale nepobírá mateřskou, je tedy lepší si ji rozkouskovat v průběhu. Mě to tedy celkově vyšlo na 41 týdnů s 80 procenty průměru mého platu. 🙂 Společná část je v zásadě jen na dohodě mezi rodiči. Pro příklad uvedu variantu, že žena bude chodit jeden den do práce, trochu se vyvětrá a doma zůstane otec. Prostě je na každém, jak si tuto část nastaví. Mateřskou taky prodlouží například nemocenská.

Otec si poté může vybrat, zda bude na mateřské v jednom zátahu, nebo si dobu nakombinuje s prací. Například bude jeden den v týdnu pracovat a zbytek bude doma. Nebo bude pracovat každý týden od pondělí do středy. Tím se samozřejmě jeho mateřská výrazně prodlouží. Anebo si jí odsune a začne později. Vybrat si ji prostě může kdykoliv a jakkoliv do dvou let věku dítěte. Stejně to tak může udělat i matka. 🙂

Co stálo za vznikem části pro otce? Vrátíme se o několik let zpět. Fedrekvoten (otcovská mateřská) byla vytvořena v roce 1993 a znamenala vyhrazení čtyř týdnů placeného volna pro otce dítěte. Kvóta se postupně prodlužovala, až na současných 15/19 týdnů. Důvodů pro toto prodloužení je několik. Tím dost zásadním je to, že se otec naučí s dítětem a domácností fungovat. Což se může hodit například v situaci kdy je matka v nemocnici nebo jakkoliv nepřítomná doma. Získá lepší přehled o tom, co a jak doma funguje, a hlavně bude mít příležitost se sblížit s dítětem (aniž by mu matka pořád stála za zadkem :-D). Dalším důvodem je tzv. likestilling, tedy rovnost pohlaví. Zaměstnavatel musí tím pádem počítat s tím, že nehraje až takovou roli, jestli zaměstnává muže nebo ženu. Oba totiž v případě narození dítěte nebudou v práci k dispozici. U ženy to sice bude o něco delší doba, ale i muž může na několik týdnů opustit pracoviště. Stejně jako Chytrolín. Ten si vybírá svou část v kuse, může to ale i v průběhu změnit. Jen je třeba změnu nahlásit předem, ne až zpětně. 

Upřímně se mi fakt líbí variabilita mateřské. My jsme se domluvili na takovém klasickém modelu. Já si vybrala svojí a společnou část, Chytrolín část pro otce, a to v kuse. Ale ta možnost výběru je skvělá. Ve většině zaměstnání také nebývá problém se zkrácením úvazku pro rodiče malých dětí. Obecně je tu dost běžné, že se obsazení pracovní doby různě kombinuje s několika menšími úvazky.

To tedy byla mateřská. Od 13 měsíců dítěte do jeho dvou let potom můžeme pobírat tzv. kontaktstøtte. To bych přirovnala k českému rodičovskému příspěvku. Činí 7500 norských korun měsíčně a vyplácí se v případě, že dítě nenavštěvuje školku. Pokud se nechceme vracet do práce, máme nárok na neplacené volno, které si v této době můžeme vybrat a pokud jsme doma s dítětem, tedy není ve školce, je tohle příspěvek od státu. Nebo tedy ještě jinak. Záleží na tom, kolik času dítě doma tráví, podle toho se totiž příspěvek odvíjí. Pokud dítě chodí na jeden den v týdnu do školky a zbytek je doma, máme nárok na 80% příspěvek (6000 kr), pokud je jeden doma a zbytek ve školce, je to 20% (1500 kr) a podobně. Pokud je jen doma, tedy 100 % času, je to těch 7500 kr. V případě, že dítě tráví ve školce týdně 33 hodin a více, nárok zaniká.

Náš plán byl jasný, já po skončení mateřské budu doma na neplaceném volnu a Chytrolín si bude vybírat svojí část. Uběhl měsíc a my se rozhodli, že to přeci jen trochu změníme. Takže jsem se zkusila vrátit do práce, s tím, že pokud nám to nebude vyhovovat, tak to odpískáme a vrátíme se k původnímu plánu. A ono to funguje!

Chytrolínovi se už mateřská blíží ke konci. Ptala jsem se ho, jestli by to chtěl nějak zhodnotit, že by to byl takový hezký závěr. A jeho postoj k 19 týdnům strávených s Čudlou je víc než pozitivní. Nutno podotknout, že to neměli snadný. Sotva začali doma válčit sami, přišla Korona. Znamenalo to tedy jejich izolaci doma. Zavřely se všechna hřiště, bazény a vůbec aktivity, které by spolu mohli provádět, aby si zpestřili den. Všechny plány vzaly za své. Návštěvy z Čech se odložily (prozatím) na neurčito a vůbec se toho mnoho muselo zrušit. Čudla začala chodit (ne chodit, doslova běhat sem a tam), což v domácích podmínkách není žádná sranda. O to víc jsem ráda, jak to spolu zvládli a že Chytrolín času stráveného doma nelituje. Neobešlo se to samozřejmě bez občasných krizí. Několikrát jsem se dokonce přistihla, jak v jeho větách slyším samu sebe pár měsíců zpět. Ale tím spíš dokážu líp pochopit, jak se cítí a věřím, že to teď bude fungovat i obráceně. Osobní zkušenost je prostě nepřenositelná!

Jestli se k tématu chcete na něco zeptat, tak klidně pište do komentářů. 🙂